...zítřky!
Pohodovou středu přeji Všem,
Absence od blogu měla své opodstatněné důvody a že jich teda bylo. (malování, úklid...atd.) Ten osmičkový rok mě zkouší co vydržím. Když to ve zkratce shrnu únor ke mně nebyl přívětivý a já právě v této době cítila, že musí přijít změna. Velká:)) Je to jako odejít ze vztahu po první slabé chvilce. A já se ptám proč? Proč lidé nevytrvají a odcházejí? Proč za sebou pálí mosty? Možná je to pro ně v tu chvíli jednodušší, ale člověka to ani trochu neposílí. Vztah a vše ostatní se musí budovat i na úkor svému pohodlí jen tak může být člověk silnější a dojít tam kam chce. Ono už je tak trochu na čase.
A já to své pohodlí tak trochu vyměnila. Venkov za město, dům za byt, a zahradu za nic:)) Nic složitého v tom,ale nehledejte. Pro beranku to není nic neobvyklého. Dnes tady zítra na venkově:)) Byla doba, kdy jsem byla krvelačně přesvědčená, že město, ani za nic... ale jak, že se to říká? Nikdy neříkej nikdy? (je fajn mít možnost se kdykoliv vrátit)
"Když stavíš neboř"
Tato myšlenka mi dost často proletí hlavou. A já bych někdy nejraději vše negativní nacpala do hrnce a zavřela pokličkou a neohlídla se. My berani to máme jednoduší v tom, že se nevzdáme. (v mém případě to platí dvojnásob!!!)
 |
| mé druhé hnízdo:)) |
Jedna z příjemných změn byla, že jsme nechali celý byt vymalovat šikovným panem malířem. Všechna čest! (více fotek příště). Jestli uhádnete jakou barvou?:))))))
Uklidit
Namontovat zrcadla ( do každé místnosti) (až na koupelnu a šatnu)
Lustry už svítí ...
A natírání všeho možné bylo příjemné odreagování... a ještě bude:))
Byla to fuška...
Proto ta absence...
I přes to všechno je venkov má srdeční záležitost.
Suma sumárum je vymalováno!
Mějte krásné odpoledne,
Lucie
