úterý 28. dubna 2015

Krása

v trávě...
Včera jsem snad od každého slýchávala, že deště se nevyhneme a dnes opět slunce, obloha bez mraků a teplota vzduchu taková, že i prádlo uschne. Tak možná k večeru se toho deště dočkáme. 


Fotografie ze zahrady ještě z víkendu:)) 
Jaro má opravdu co do sebe už pro tu omamnou vůni kolem nás... 






na větvích...




Cítím to jaro kolem sebe víc, než kdy jindy. 
Mějte pohodové odpoledne, 
Lucie


pondělí 27. dubna 2015

Víkend

na venkově:))
Jak moc to miluji! Venkov, příroda, klid, slunce, teplo, všechno kvete. Opravdový ráj opravdový život. Sázka na jistotu, že se na venkově nejlépe odpočívá. Snad na Vás dýchne ten opravdový život venkova skrz fotografie.

"Žádná hodina není ztracena, pokud je strávená v sedle."









Příště něco ze zahrady:))

Mějte pohodové odpoledne, 

L.

středa 22. dubna 2015

Patisserie

 Když na mě dolehne melancholie města zajdu do nově otevřené cukrárny v ulici.

 Projdu se odpoledne městem "jen tak" ...


A taky si dám zmrzlinu...


A přitom cítit vůni jara

 
na zahradu to, ale nemá... co Vám budu povídat
pomalu si zvykám... 
 každý nový začátek má i své pro...


A pokud nic z toho nevyjde beru do svých dlaní barvu, štětec a váleček to je totiž  pro mě ten nejlepší lék na melancholii:)) ZARUČENĚ
Příště snad už ode mě.
 
 Zdroj: Pinterest
Mějte krásný den!
L. 

středa 15. dubna 2015

Lepší...

...zítřky!
Pohodovou středu přeji Všem,

Absence od blogu měla své opodstatněné důvody a že jich teda bylo. (malování, úklid...atd.) Ten osmičkový rok mě zkouší co vydržím. Když to ve zkratce shrnu únor ke mně nebyl přívětivý a já právě v této době cítila, že musí přijít změna. Velká:)) Je to jako odejít ze vztahu po první slabé chvilce. A já se ptám proč? Proč lidé nevytrvají a odcházejí? Proč za sebou pálí mosty? Možná je to pro ně v tu chvíli jednodušší, ale člověka to ani trochu neposílí. Vztah a vše ostatní se musí budovat i na úkor svému pohodlí jen tak může být člověk silnější a dojít tam kam chce. Ono už je tak trochu na čase. 

A já to své pohodlí tak trochu vyměnila. Venkov za město, dům za byt, a zahradu za nic:)) Nic složitého v tom,ale nehledejte. Pro beranku to není nic neobvyklého. Dnes tady zítra na venkově:)) Byla doba, kdy jsem byla krvelačně přesvědčená, že město, ani za nic... ale jak, že se to říká? Nikdy neříkej nikdy? (je fajn mít možnost se kdykoliv vrátit) 

"Když stavíš neboř" 
Tato myšlenka mi dost často proletí hlavou. A já bych někdy nejraději vše negativní nacpala do hrnce a zavřela pokličkou a neohlídla se. My berani to máme  jednoduší v tom, že se nevzdáme. (v mém případě to platí dvojnásob!!!) 

mé druhé hnízdo:))
Jedna z příjemných změn byla, že jsme nechali celý byt vymalovat šikovným panem malířem. Všechna čest! (více fotek příště). Jestli uhádnete jakou barvou?:)))))) 
Uklidit 
Namontovat zrcadla ( do každé místnosti) (až na koupelnu a šatnu) 
Lustry už svítí ... 
A natírání všeho možné bylo příjemné odreagování... a ještě bude:))

Byla to fuška...
Proto ta absence... 
I přes to všechno je venkov má srdeční záležitost. 
Suma sumárum je vymalováno! 

Mějte krásné odpoledne,
Lucie