... vlastně dva!
Hezký pondělní večer přeji,
Dnes to nebude o žádném bydlení, dekorací či tipech na nákupy, ale o jedné dnešní příhodě! Někdy se domníváme, že nás nic překvapit nemůže, ale osud jako by to zařídil za nás. Pondělní ráno u mě nebylo příjemné po noci plné hrůzných snů včetně snů o psech... jsem se tak nějak probudila a vstala. S cílem, že dnes se žádné velké věci dít nebudou! To jsem se, ale zmýlila. Dnešek byl jeden velký fofr.
Po deváté hodině ranní jsem úplnou náhodou z okna zahlédla dva velké psy toulající se po silnici... Z vlastní zkušenosti vím jaké to může mít fatální následky jak pro ně tak pro ostatní a to především pro děti, maminky s kočárky, ale i seniory. Nechybělo málo a právě projíždějící kamion naložený dřevem měl co dělat, aby zastavil. Nepopírám respekt byl a strach je nutno překonat strachem. Neváhala jsem a psy jsem pustila k nám na zahradu. Byl to pár roční fenka bernardýna a psa labradora.


Po telefonátu s paní starostkou a následném příjezdu k nám se majitel našel. Ušli více jak 4 km trasy. Jídlo a pití bylo zabezpečené. Tak jen počkat až si majitel pro mazlíky přijede. Ač jeden z nich vypadal jako obr byl to mazel ten druhý samozřejmě taky! Hned si majestátně lehnul ke vchodovým dveřím. Velmi jsem si je oblíbila. Majitelka si pro pejsky přijela kolem páté odpolední. Hned ji srdečně vítali a šup do kufru auta! A tak tento příběh má naštěstí šťastný konec! Nic se jim nestalo a majitelka byla šťastná a já vlastně taky! A já jsem nesmírně ráda, že jsem jim mohla pomoci. Moc bych si přála, kdyby těchto šťastných návratů do svých domovů bylo co nejvíce.
Nakonec to byl krásný den plný
nečekaných okamžiků a milých setkání.
A aby toho nebylo málo
objednala jsem si vysněnou lampu k narozeninám! (dárek od babi)
Už se na ni těším!
Mějte krásný pondělní večer
Brzy na viděnou
Lucie
P.S. Těším se na Vaše komentáře!